Maximální tepová frekvence podle věku
Klidová tepová frekvence se pohybuje v rozmezí 65–75 tepů za minutu, ovšem jako aktivní sportovec můžete mít hodnoty výrazně nižší. Zjistíte ji snadno – měříte se ráno po probuzení několik dnů za sebou a hodnoty pak zprůměrujete. Nižší hodnoty mívají trénovaní lidé a vyšší naopak lidé se slabou fyzickou kondicí. Například vrcholoví sportovci mohou mít jen 30 úderů za minutu. Pokud ale nesportujete, budou vaše hodnoty vyšší a i při slabém zatížení vaše tepová frekvence rychle stoupne.
Maximální tepová frekvence značí nejvyšší možnou tepovou frekvenci, jaké člověk může při fyzické námaze dosáhnout. Maximální tepové frekvence (MaxTF) dosáhnete při maximálním zatížení a dokážete ji udržet jen krátkodobě. Nelze ji příliš ovlivnit. Je stejná jak u aktivních sportovců, tak i u netrénovaných osob a její hodnoty se pohybují mezi 170 až 210 údery za minutu.
U klidové tepové frekvence je důležité, abyste sledovali, jak se u vás vyvíjí. Neměli byste se s nikým srovnávat. Důvodem je skutečnost, že hodnoty klidové tepové frekvence se u různých lidí mohou lišit. Maximální tepová frekvence podle věku se dá snadno vypočítat:
MaxTF = ženy 226 (muži 220) – věk
A rozhodně se vyplatí ji znát.
Wikipedie uvádí, že průměrný srdeční pulz má hodnotu kolem 75 úderů za minutu u mužů a okolo 82 u žen, může být ale i nižší a nemusí to být známkou onemocnění. Nižší hodnota pulzu se obvykle vyskytuje u atletů, kteří mají silná srdce schopná přečerpat větší množství krve – hodnota se pak může pohybovat kolem 40 úderů za minutu.
U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký pulz signalizovat srdeční blok. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulzu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční pulz pod 60 úderů za minutu, mluvíme o takzvané bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční pulz nad 95 úderů za minutu) mluvíme o takzvané tachykardii.[1]
Postup měření
Nejlepší čas na měření tepové frekvence je ráno po probuzení, nejlépe dokud jste ještě v posteli (jste v horizontální poloze). Dva prsty (ukazováček a prostředníček) přiložte na zápěstí druhé ruky. Když ucítíte pulz, podívejte na hodinky a počítejte počet úderů za 15 sekund. Výsledek vynásobte čtyřmi. Zjistíte, jaký je váš tep srdce za jednu minutu (můžete počítat počet úderů i 30 sekund, nebo celou minutu). Pokud se vám nedaří najít pulz na zápěstí, můžete si jej změřit na krku. Přiložte dva prsty na jednu stranu krku, pod čelist – a počítejte. Tep si takto měřte několik dní po sobě. Pokud se naměřené hodnoty přibližně shodují, jde o váš normální klidový tep.
Čím nižší hodnotu naměříte, tím je to pro organismus lépe. Srdce může efektivně reagovat na zátěžové situace, s nimiž se běžně setkáváte v životě.
Rizika vysoké tepové frekvence
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepová frekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepová frekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepová frekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
- věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
- fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
- obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
- počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
- kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
- onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
Jak snížit vysoký tep
Lidé s tepovou frekvencí vyšší než 70 bpm v klidovém stavu mají o 78 % vyšší riziko srdečních chorob. Pokud srdce bije rychle, i když odpočíváte, může to znamenat, že jste ve špatné kondici, nebo jste velmi vystresovaní. Pokud máte vysoký krevní tlak, je velmi důležité pracovat na tom, aby se snížil. Ke snížení tepu může dopomoci několik technik, a to:
- cvičení valsalva – cvičení posiluje bloudivý nerv, který je zodpovědný za zrychlený tep; cvik provedete tak, že zatnete břišní svaly (jako kdybyste seděli na toaletě); držte asi pět vteřin a uvolněte; opakujte dle potřeby, dokud nezpomalíte svůj tep;
- dech – dech pomůže zpomalit váš tep; nadechujte se asi 5–8 vteřin, zadržte dech 3–5 vteřin a potom pomalu 5–8 vteřin vydechujte; soustřeďte se na kompletní výdech, abyste zpomalili svůj tep;
- studená voda – namočte si obličej do ledové vody, simulujete tím potápěcí reflex, který zpomaluje metabolismus; oplachujte si obličej studenou vodou tak dlouho, dokud se tep nezpomalí;
- masáž v oblasti krkavice – krkavice prochází krkem hned vedle bloudivého nervu; jemně tuto artérii masírujte prsty, abyste pomohli stimulovat sousedící nerv, který dokáže zpomalit tep.
- cvičení – zlepšuje kondici;
- rybí tuk – kapsle s rybím tukem může snížit tep za několik týdnů; rybí tuk pomáhá tělu lépe reagovat na bloudivý nerv, který reguluje tep;
- spánek – pokud máte v pokoji hluk, berte si na spaní špunty do uší; i narušení spánku může zvýšit tep;
- stravování – jezte jídla zdravá, která pomohou tělu regulovat rychlost tepu; jezte lososa, sardinky nebo makrely, celozrnné pečivo, zelenou zeleninu, ořechy a jídla bohatá na draslík, jako jsou banány nebo avokádo;
- vyprazdňování – lidé, kteří zadržují moč, dokud nemají plný měchýř, mají zrychlený tep, plný močový měchýř totiž zvyšuje činnost sympatických nervů, které stahují cévy a způsobují rychlejší tlukot srdce.
Zvýšený tep po cigaretě
Tep se zvýší i po nikotinu a při užití omamných látek.
Nikotin je chemická látka, která se uvolňuje při kouření cigaret a vstřebává do těla, kde dokáže napáchat mnoho škod na zdraví. Nejsou ohroženy jen plíce kvůli oxidu uhelnatému, ale nikotin má velmi škodlivé účinky i na cévy. Jeho působení ovlivňuje nepříznivě rovněž další pochody v těle.
Nikotin způsobuje stažení cév. To v praxi znamená, že srdce musí pracovat mnohem usilovněji, aby zvládlo rozproudit krev po celém těle. Tato námaha srdečního svalu zvyšuje krevní tlak i tepovou frekvenci, tedy počet úderů srdce za minutu. Stejné účinky má nikotin i na pasivní kuřáky.
Navýšení tepové frekvence u kuřáků trvá až 20 minut po dokouření cigarety. Postupně se tep sice vrátí k běžným hodnotám, ale s další cigaretou přichází další zrychlení srdeční akce a další nadměrná námaha pro srdce. Za připomenutí proto stojí, že správná tepová frekvence se u dospělých pohybuje mezi 60 a 75 údery za minutu. Vyšší hodnoty se považují za zrychlený tep. Z dlouhodobého hlediska ovšem není tělo kuřáků zatíženo jen rychlejší srdeční činností. Ke škodlivým účinkům tabákových výrobků patří také:
- zhoršování kvality cévních stěn;
- snížení množství kyslíku, které má tělo k dispozici;
- špatná snášenlivost fyzické námahy.
Všechny tyto faktory zvyšují riziko infarktu a mrtvice a přispívají ke vzniku různých plicních onemocnění.
Po dokouření cigarety do půlhodiny poklesne zrychlený tep, ale hladina kyslíku v krvi se začne opět zvyšovat. Tělo se postupně zbavuje chemických látek načerpaných během kouření. Během několika dní se zlepší dýchání a čerstvý nekuřák začne opět vnímat chutě a vůně. Pokud se přidá cvičení a zdravé jídlo, celý organismus brzy začne fungovat jako dobře seřízený stroj.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Stonda