Vyrážka na vnitřních stranách stehen
Vyrážka na stehnech může mít celou řadu příčin a podob:
- Může se jednat o kontaktní dermatitidu, kterou vyvolá něco, co se přímo dotýká kůže, například chemikálie v saponátu, mýdle nebo vůni. Konkrétně se může vyrážka na stehnech objevit při nošení nových kalhot, jež nebyly ještě vyprány, nebo kalhot vypraných v novém pracím prostředku. Jiné formy kontaktní dermatitidy může zapříčinit přímý kontakt s některými rostlinami nebo kousnutím/bodnutím hmyzem.
- Dále by vyrážkou mohla být plíseň či ekzém.
- Za vyrážku na stehnech může být považováno i opruzení (intertrigo), které postihuje místa, kde dochází k trvalému tření kůže o kůži (mimo jiné právě v oblasti stehen).
Pro přesné určení choroby a stanovení účinné léčby se doporučuje provést stěry na mykologické i bakteriologické vyšetření. Co se týče léčebných prostředků, jako první se „naslepo‟ volí antibiotika, případně krém Imacort (pokud antibiotikum nepomáhá). Dle výsledků vyšetření se pak eventuálně zahájí cílená léčba.
Pupínky na stehnech
Pupínky na stehnech mohou signalizovat alergie, mykózy nebo atypickou formu atopické dermatitidy. To jsou asi nejčastější příčiny „pupínků‟. A co s nimi? Optimální by bylo vyhledat kožního lékaře.
Rovněž by se mohlo jednat o moluska (pozn.: v 1. pádě jednotného čísla je tvar moluskum), tedy virové bradavičky. V takovém případě nepokračujte v samoléčbě a navštivte kožního lékaře.
Moluska patří mezi vysoce nakažlivá kožní onemocnění. Tato nemoc postihuje děti i dospělé a projevuje se vznikem mnohočetných infekčních puchýřků, jež se mohou objevit kdekoli na těle. Moluska se přenášejí kontaktem s infikovanou osobou (případně s předmětem, kterého se nakažený člověk dotkl), u dospělých pak nejčastěji pohlavním stykem. Po několika dnech od nákazy se na těle objeví drobné, 2–5 mm velké puchýřky, jež mají narůžovělou barvu s matným povrchem a malý důlek na vrcholku. Tyto puchýřky se nacházejí nejčastěji na obličeji a krku, v podpaží a v okolí genitálií a řitního otvoru. Samotné puchýřky nejsou bolestivé, ale svědí. To vede pacienty k častému škrábání, čímž se infekce rozšíří po celém těle. V takovém případě pak může léčba trvat i několik měsíců (neustále totiž dochází k dalšímu rozsevu infekčních částic). Ačkoliv moluska nepatří primárně mezi závažné choroby, mohou se objevit komplikace, které zhoršují celkový zdravotní stav pacienta. Výzkumy například ukázaly, že u 10 % nakažených se v okolí puchýřků vyvine ekzém. Největší riziko však představuje proniknutí samotného viru do krve, v důsledku čehož dojde k větší imunitní reakci organismu. Přestože je tato možnost poměrně vzácná, neměla by být přehlížena či podceňována, a to zejména u dětí a imunodeficientních pacientů.
LÉČBA MOLUSEK
Nejdříve se odstraní puchýřky, což se zpravidla provádí pomocí drobných chirurgických výkonů (mezi ně patří kryochirurgie, použití tekutého dusíku, laserové ošetření, seškrábnutí nebo vyříznutí puchýřků). Po chirurgických zákrocích se kůže zhojí a do 4 měsíců pak u většiny pacientů moluska úplně vymizejí. Problémem může být vznik jizev. Kromě chirurgických zákroků mohou pacienti využít různé krémy, masti a oleje, kterými se puchýřky potírají. Udává se, že u 90 % infikovaných je tato léčba úspěšná (u každého jedince však mohou být léčivé účinky uvedených prostředků různé). Pro své pozitivní působení se při léčbě molusek využívají tyto látky: cantharidin, tretinoin, imiquomid.
Skvrny na stehnech
Skvrny na stehnech mohou vzniknout v důsledku alergických reakcí, metabolických onemocnění, autoimunitních chorob, krvácivých stavů, infekčních nemocí, nádorů cév a podobně. Věnujte proto pozornost výskytu skvrn na kůži (například po jídle, po použití kosmetických přípravků, po pobytu v chladu, nebo naopak v teple). Teprve po zjištění příčiny může být totiž zahájena odpovídající léčba.
Autor: © svevi
Foto: © gger