Diastolický tlak / systolický tlak
Srdce žene krev do tepen a působí v nich tlak, tento krevní tlak se měří na paži, a to nejčastěji vsedě po pětiminutovém klidu. První naměřenou hodnotou je takzvaný systolický krevní tlak, což je krevní tlak zjištěný během smrštění srdce neboli během srdeční systoly, druhá hodnota je nižší a nazývá se diastolický krevní tlak, protože vzniká během odpočinku srdce neboli takzvané srdeční diastoly. S přibývajícími léty se krevní tlak zvyšuje.
Světová zdravotnická organizace stanovila pro dospělé osoby optimální tlak 130/80 mm Hg. Systolický tlak 140 a větší anebo diastolický tlak 90 a větší anebo zvýšení obou tlaků nad tuto hranici znamená zvýšený krevní tlak neboli hypertenzi. Pokud se krevní tlak pohybuje od 140/90, ale je menší než 160/95, označuje se jako hraniční hypertenze. Zjistí-li se opakovaně systolický tlak nad 160 anebo diastolický tlak nad 95 mm Hg, hovoří se o hypertenzi. Jedná se o chronickou nemoc, kterou je třeba sledovat a léčit celý život. Dalším problémem je střídavý krevní tlak. Při hodnotách nižších se jedná o nízký krevní tlak.
Nejnižší hodnoty krevního tlaku jsou obvykle ve spánku okolo třetí hodiny ranní. Nejvyšší hodnoty krevního tlaku jsou naopak v období mezi 8. až 11. hodinou ranní a pak večer mezi 16. a 20. hodinou.
Co znamená nízký diastolický tlak
Diastolický tlak je dolní hodnota tlaku, kdy zrovna srdce netlačí krev do tepen, ale plní se samo další krví, než ji znovu vytlačí do oběhu, a v této době zároveň regeneruje své síly. Tato hodnota je udržována pružností tepenného systému, jakoby rezervní tlakové nádoby. Normální hodnota je 80 torrů a rozptyl 40–140. Přitom pod 70 se jedná o nízký tlak a přes 90 o vysoký, kdy organismus má, nebo se chová, jako kdyby měl, nadbytek vody.
Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem je tlaková (tepová) amplituda. Druhé nižší číslo znamená diastolický tlak. Diastolický krevní tlak nemůže být nikdy vyšší než systolický krevní tlak. Nebezpečné je, že zpravidla u starších lidí, kteří mají nízký diastolický krevní tlak, ale vyšší systolický krevní tlak, je větší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání než u těch s vyšší úrovní diastolického krevního tlaku. Diastolický krevní tlak byl a nadále zůstává závažný pro mladé lidi. Čím vyšší diastolický krevní tlak, tím vyšší riziko při srdečním infarktu, mrtvici a selhání ledvin. Jak lidé stárnou, diastolický tlak začne klesat a systolický krevní tlak začíná stoupat a stává se důležitějším. Rovněž zvýšení systolického krevního tlaku zvyšuje šance na infarkt, mrtvici či selhání ledvin. V minulosti se věřilo, že zvýšený diastolický krevní tlak je nejvýznamnější prediktor nepříznivých výsledků, ale nyní je známo, že významnější negativní dopad na člověka má zvýšený systolický krevní tlak.
Hodnoty krevního tlaku do 110/70 mm Hg
Běžný nižší tlak bývá vyvolán mechanickým působením, hormonálními příčinami, únavou, přiotrávením, uskřinutím nervů u páteře a podobně. Běžná je apatie, nechuť k vlastní aktivní činnosti, ale při donucení je obvyklé akceptování aktivity bez výrazné nevole. Charakteristické jsou chladnější končetiny, kyčle, bederní páteř, nos a povaha. Jde o menší opotřebení srdce, ale také obvykle o jeho menší výkon.
Hodnoty krevního tlaku do 90/ 60 mm Hg
Tyto hodnoty představují dolní hranici tlakových hodnot, při nichž člověk většinou ještě neupadá do bezvědomí. Jedná se o vliv různých příčin, například nedostatečná činnost štítné žlázy, hladovění, překyselení organismu, přidušení, podchlazení, přiotrávení, těžká únava, uskřinutí nervů krční páteře blokádou, šok a podobně. Psychickým projevem jsou deprese a trudnomyslnost. Vnějším psychickým impulzem se stav nevyřeší, jenom se přidá stres. Toto je obvykle stav, který již není bez léčení životaschopný. Jde však o normální hodnoty u dětí, záleží na stavu podle vývoje a velikosti.
Hodnoty krevního tlaku do 60/30 mm Hg
Člověk s takto nízkým tlakem, který způsobuje nedokrvení důležitých orgánů, pravděpodobně umírá. Dotyčný již není při vědomí. V tomto stavu ihned volejte záchranku. Připravte se na masáž srdce a dýchání z úst do úst, což jsou 2 vdechy a 15x masáž srdce stlačením hrudníku.
Krevní tlak u dětí
- Při narození jsou hodnoty krevního tlaku průměrně 70/50 mm Hg a postupně rostou.
- Ideální krevní tlak u kojenců je 80/45 a u větších dětí 110/70 mm Hg.
- Hodnoty vysokého krevního tlaku u dětí znamenají více než 120/80 mm Hg.
- Hodnoty nízkého krevního tlaku u dětí bývají pod 105/60 mm Hg – zde je to ovšem velmi individuální.
Vysoký krevní tlak se u dětí vyskytuje pouze v 1–3 %. V přepočtu to znamená, že touto chorobou trpí až 30x méně dětí než dospělých, což znamená, že hypertenzí trpí každé třicáté až sté dítě. Obvykle je vysoký krevní tlak spojen s nějakým dalším zdravotním problém (onemocnění srdce anebo obezita). Dítě s vysokým krevním tlakem si může stěžovat na bolest hlavy, únavu, může se objevit krvácení z nosu, může se více potit, trpí nechutenstvím a nemusí celkově prospívat. I u dětí může vysoký krevní tlak způsobit vážné zdravotní potíže. Jedná se hlavně o poškození srdce a ledvin. U dětí to v neřešeném a podceněném případě (při tom nejhorším scénáři) může dospět dokonce až do fáze selhání ledvin, kdy pak bude potřebná jejich transplantace.
Dorost
- Ve věku kolem 18 let je krevní tlak průměrně kolem 120/70 mm Hg a u chlapců je systolický krevní tlak asi o 10 mm Hg vyšší než u dívek.
- Ideální krevní tlak u dorostu je do hodnoty 125/70 mm Hg.
- Hodnoty vysokého krevního tlaku u dospívajících jsou vyšší než 140/90 mm Hg (naměřeno opakovaně, minimálně při dvou různých měřeních).
- Pokud je vám méně než 18 let a trápí vás hypertenze, narůstá u vás riziko vzniku srdečních chorob do 50 let až čtyřnásobně.
- Hodnoty nízkého krevního tlaku bývají u dospívajících dívek méně než 100/60, u dospívajících chlapců méně než 100/70 mm Hg.
Věková skupina 25 až 40
- V období dospělosti krevní tlak stoupá s postupujícím věkem a vzestup je vyšší pro systolický tlak. Tlak je opět vyšší u mužů než u žen. Rozdíly se vyrovnávají až ve vyšším věku.
- Ideální krevní tlak této věkové skupiny je 130/80 mm Hg.
- Hodnoty vysokého krevního tlaku u věkové skupiny 25 až 40 jsou vyšší než 140/90 (naměřeno opakovaně, minimálně při dvou různých měřeních).
- Hodnoty nízkého krevního tlaku u věkové skupiny 25 až 40 jsou u žen méně než 100/60, u mužů méně než 100/70 mm Hg.
Věková skupina 41 až 60
Ve Spojených státech se v poslední době stále častěji hovoří o takzvaném vysokém normálním tlaku, kterému odpovídají hodnoty systolického tlaku 130–139 mm Hg a diastolického tlaku 85–89 mm Hg.
Podle Mezinárodní společnosti pro hypertenzi a Světové zdravotnické organizace definujeme vysoký krevní tlak takto: hodnoty systolického tlaku vyšší nebo rovny 140 mm Hg nebo hodnoty diastolického tlaku vyšší nebo rovny 90 mm Hg. Pro stanovení diagnózy hypertenze je třeba, aby tyto hodnoty tlaku byly naměřeny opakovaně při nejméně dvou různých návštěvách lékaře. Ojediněle naměřená vyšší hodnota krevního tlaku ještě není důvodem ke znepokojení. Dosáhne-li tlak hodnoty nad 160/90 mm Hg, je již nutné vysoký krevní tlak léčit, jinak by došlo k trvalému poškození především srdce a cév. Zrádnost vysokého krevního tlaku spočívá v tom, že se dlouho nemusí vůbec projevit. Závažné komplikace se dostaví později. Největším nebezpečím je srdeční selhání, urychlení procesu aterosklerózy, cévní mozková příhoda či postižení ledvin.
Při hodnotách pod 100/60 mm Hg u žen a pod 110/70 mm Hg u mužů hovoříme o hypotenzi – nízkém krevním tlaku. Ten je sice nepříjemný, ale není nebezpečný.
To samé platí pro věkové skupiny 61 až 80 a více let.
Krevní tlak při infarktu
Před 15 lety umíralo na srdeční infarkt zhruba až 30 procent lidí, v současné době se toto číslo zmenšilo na 8 procent. K infarktu myokardu dochází, když se ucpe některá z věnčitých tepen, které zásobují okysličenou krví srdeční sval. Bez kyslíku dochází k nevratnému poškození srdečního svalu, který může následně odumřít. Obtíže velmi často provází pocení, zvracení, bušení srdce, neklid, strach a úzkost. Při rozsáhlém infarktu dojde k selhávání přečerpávací schopnosti srdce a objeví se akutní dušnost, u starších nemocných i zmatenost (při postižení více než 20 % srdeční svaloviny), může dojít i k šokovému stavu, což znamená zvýšenou tepovou frekvenci a snižující se krevní tlak.
Ideální krevní tlak je do 120/80 mm Hg. Jestliže vám lékař opakovaně naměří krevní tlak 120–139/80–89 mm Hg, jedná se již o prehypertenzi. Vysoký krevní tlak 1. stupně se pohybuje v rozmezí 140–159/90–99 mm Hg. Vysoký krevní tlak 2. stupně má pak hodnoty nad 160/100 mm Hg a hodnoty vyšší než 250/130 mm Hg jsou již považovány za maligní hypertenzi. Hodnoty krevního tlaku jsou individuální.
Autor: © svevi