Cévy nohy
Artérie dolní končetiny jsou:
Stehenní tepna (a. femoralis)
větve:
- a. epigastrica spfc. – ↑ do podkoží břicha k pupku
- a. circumflexa ilium spfc. – ← souběžně s lig. inguinale k spina iliaca ant. sup.
- aa. pudendae ext. – k tříslům, šourku (v. pysku) rr. inguinales, rr. scrotales (labiales) ant.
- a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
- a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
- a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
- aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
- a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu
Zákolenní tepna (a. poplitea)
větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:
- a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
- a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
- a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
- a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
- a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
- rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
- aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu
Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)
větve:
- a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
- a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
- rr. musculares – k extenzorům nohy
- a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
- a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.
Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)
větve:
- aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
- a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
- a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales dorsales k prstům
- a. metatarsea dors. I. – vydává aa. digitales dors. pro palec a med. část 2. prstu
- r. plantaris prof. – ↓ přes m. interosseus dors. I. do plosky a končí v arcus plantaris
Zadní holenní tepna (a. tibialis post.)
větve:
- r. circumflexus fibulae – kolem krčku fibuly do rete genus
- a. peronaea (fibularis) – ze začátku a. tibialis post., mohutná, ↓ mezi m. tibialis post. a m. flx. hallucis longus, ↓ do canalis musculoperonaeus, k zevnímu kotníku
- rr. calcanei – do rete calcaneare
- rr. malleolares lat. – do rete malleolare lat.
- r. perforans – nad syndesmosis tibiofibularis → přes membrana interossea vpřed na hřbet nohy (někdy nahradí a. dorsi pedis)
- rr. communicantes – spojky napříč nad kotníky pod flexory s a. tibialis post.
- rr. malleolares med. – do rete malleolare med.
- rr. calcanei – do rete calcaneare
Tepny chodidla
větve:
- a. plantaris med. – → mezi m. abd. hallucis a m. flx. digitorum brevis, paralelně a laterálně nerv, r. spfc. → k vnitřnímu okraji plosky a palce, r. prof. živí svaly a končí v arcus plantaris
- a. plantaris lat. – → laterálně mezi m. flx. digitorum brevis a m. pronator quadratus, paralelně a mediálně nerv, dále → mezi m flx. digitorum brevis a m. abd. digiti minimi, k basi 5. mtt., obloukem mediálně mezi mm. interossei a m.add.hallucis tvoří arcus plantaris – posílený mediálně r. plantaris prof. a. dorsi pedis et r. prof. a. plantaris med. arcus vydává aa. metatarseae plantares (rr. perforantes k aa. metatarseae dors.), každá se dělí ve dvě aa. digitales plantares pro sousední prsty
Žíly
Žíly dolní končetiny je možné rozdělit na žíly hluboké, probíhající většinou ve dvojicích podél stejnojmenných tepen, a na žíly povrchové.
Hluboké žíly – nohy a bérce jsou komitantní k tepnám a jsou vždy dvě v. poplitea, femoralis jen jedna, mají obdobné přítoky jako tepenné větvení. Část žilní krve se svalovou prací vytláčí přes perforátory do povrchového žilního systému.
Povrchové žíly – na noze vytvářejí slabé rete venosum plantare a větší rete venosum dorsale – přijímá vv. metatarseae dors., dorzální síť propojuje arcus venosus dorsalis pedis. Z jeho okrajů vzniká v. saphena magna a parva.
V. saphena magna – četné chlopně, probíhá před mediálním kotníkem ↑ na ventromediální bérec, paralelně s n. saphenus na stehno, do trigonum femorale, ↓ přes hiatus saphenus do v. femoralis. Přítoky: v. saphena accessoria – z mediálního stehna, často i v. epigastrica spfc., v. circumflexa ilium spfc., vv. pudendae ext. (vlévají se i do v. femoralis).
V. saphena parva – má chlopně, vzniká za laterálním kotníkem, ↑ na zadní bérec, paralelně s n. suralis, do fossa poplitea, ↓ přes fascia poplitea do v. poplitea; přijímá v. femoropoplitea ze zadní strany stehna.
Zúžení cév příznaky
Neprůchodnost cév je zapříčiněna ukládáním tuku, především cholesterolu, na stěnách cév. Tím dochází ke vzniku aterosklerózy, česky ke kornatění tepen. V místech, kde se tyto částečky tuku (odborně tukové pláty neboli aterogeny) ukládají, dochází k zúžení, takzvanému průsvitu cévy, a krev pak obtížněji proudí. Céva se také stává křehčí a méně pružná.
Nedostatek krve znamená nedostatek kyslíku. A nedostatek kyslíku znamená zvýšené riziko vzniku stavů, které nás mohou rychle ohrozit na životě – mozková mrtvice, embolie nebo akutní infarkt myokardu. Dále může hrozit trombóza, hypertenze nebo ischemická nemoc dolních končetin (tedy takzvaná nedokrevnost).
K ucpání cévy krevní sraženinou obvykle dochází na dolních končetinách. Sraženina se může vytvořit v lýtku, stehně, ale i v pánevních žilách. Nazýváme ji pak hlubokou trombózou. Sraženina pacienty ohrožuje zejména tím, že se může uvolnit a putovat krevním oběhem až do plic. Tam může uzavřít průsvit menších cév a způsobit tak závažný stav – plicní embolii.
K příčinám vzniku sraženin patří:
- stavy zpomalující průtok krve cévami,
- poškozené žilní chlopně,
- infekce či poranění žil,
- genetická onemocnění způsobující vyšší srážlivost krve,
- hormony – například estrogen obsažený v hormonální antikoncepci,
- nedostatek pohybu, upoutání na lůžko,
- operace, zejména v oblasti dolních končetin a kyčlí.
Trombóza dolních končetin se může projevovat jako jednostranný otok nohy. Je bolestivá a lze při ní pozorovat zvýšenou náplň povrchových žil, případně změny zbarvení.
Co rozšiřuje cévy
V potravě je třeba omezit příjem soli a jíst více zeleniny a ovoce. Samozřejmostí je nekouřit a pití alkoholu omezit na minimum. Důležitý je rovněž pravidelný pohyb – někteří odborníci uvádějí, že i takto dochází ke snižování LDL a zvyšování HDL cholesterolu. Můžete cvičit, ale stačí i chůze či rekreační plavání. To vše přispívá zároveň ke snížení nadváhy, která je také jedním z rizikových faktorů.
Jako doplněk celkové léčby je možné užívat i přírodní přípravky s obsahem lecitinu nebo některé vitaminy – vitamin C, vitamin B6 (pyridoxin) a vitamin B12 (cyanocobalamin).
Lék na pročištění ucpaných cév a snížení cholesterolu
Pokud jsou ve vašich cévách již přítomny velké aterosklerotické pláty, pak lidové prostředky a babské rady nepomohou. Bude vám předepsán jeden z léků na snížení hladiny cholesterolu v krvi, což mohou být:
- statiny – snižují tvorbu cholesterolu v játrech a snižují hladinu v krvi;
- deriváty kyseliny fibrské (fibráty)– mají stejný účinek jako statiny;
- nenasycené mastné kyseliny – zrychlují vylučování cholesterolu a dalších aterogenních tuků.
Lék Crestor je medikamentem, který dokáže uvolnit již ucpané cévy, zatímco ostatní léky působí pouze preventivně. Funguje u osmdesáti procent pacientů a může tak zachránit miliony lidských životů. Většina pacientů by již nepotřebovala bypass a další operace spojené se zúženými tepnami. Pokud se podá lék nemocným lidem, riziko infarktu spadne téměř na nulu. Lék Crestor byl původně vyvinutý ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, odborníci ovšem nyní zjistili, že jeho vyšší dávky mohou rozpouštět v cévách tuk.
Jak vyčistit cévy od usazenin
Cévy lze vyčistit od usazenin i pomocí léčivých nápojů, bylinek či čajů.
Nápoj na pročištění cév a tepen od cholesterolu
Jedná se o přírodní recept, u něhož byly zaznamenány extrémně příznivé účinky na pročištění cév od cholesterolu. Založený je na dvou složkách – česneku a citronu. Obě tyto potraviny pročišťují cévy a snižují LDL cholesterol (známý také jako špatný cholesterol). Kromě toho posilují stěny cév, redukují záněty a také snižují riziko vzniku vážných onemocnění, jako jsou arterioskleróza, či dokonce infarkt a mozková mrtvice. O česneku a citronu se často uvádí, že působí i proti mnoha dalším civilizačním onemocněním, například proti rakovině.
Ingredience:
- 2 česneky (přibližně 20 stroužků)
- 2 oloupané citrony
- 1,5 litru převařené nebo destilované vody
Postup:
Převařte vodu a nechte ji vychladnout. Může být i mírně vlažná. Oloupejte česnek a citrony a nakrájejte je na kousky. Vložte citrony s česnekem do mixéru a zalijte je trochou vody. Následně celý obsah dobře rozmixujte. Po rozmixování dolijte zbytek vody, celý obsah přeceďte a přelijte do džbánu nebo láhve. Nápoj uchovávejte v lednici, kde vám vydrží maximálně 3 dny.
Užívání:
Užívat byste měli 50 ml nápoje před každým jídlem, tedy 3–5krát denně. Za celý den tak zkonzumujete 1,5 až 2,5 dl. 1,5 litru nápoje takto vystačí pro 2 osoby na 3 dny. Pokud ho budete užívat pouze sami, klidně si připravte i menší objem nápoje.
Na začátku užívání můžete začít s menším množstvím, například 1 až 2 polévkové lžíce před jídlem (15 až 30 ml). V případě, že nebudete pociťovat žádné nevolnosti z česneku, po pár dnech dávku zvyšte. Kúra by měla trvat přibližně 40 dní a je dobré ji zopakovat jednou ročně. Pro jistotu se ale před jejím zahájením poraďte s lékařem. Po skončení kúry bude výsledek poznatelný lepší cirkulací krve a odbouráním toxinů a tuku.
Bylinky na ucpávání cév
Níže uvedené bylinky si můžete pěstovat klidně i doma v truhlíku nebo je zakoupit ve formě tinktury.
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica): pomáhá udržovat zdravou funkci žilního systému, je vhodný při rekonvalescenci po problémech s křečovými žilami. Oskeruše je typická francouzská dřevina u nás se vyskytující spíše ojediněle. Sbírají se pupeny a plody. Macerát oskeruše voní po hořkých mandlích a nejúčinnější je ve formě tinktury.
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba): rozšiřuje a zpevňuje žíly, slouží i jako prevence řady civilizačních nemocí, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Proto se užívání tinktury nebo jiných doplňků stravy s jinanem doporučuje lidem nad čtyřicet let jako prevence.
Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum): příznivě ovlivňuje pružnost a pevnost cévních stěn. Doporučuje se při zánětu žil, křečových žilách, výskytu trombózy a podobně. Zlepšuje poruchy periferního prokrvování, pomáhá tedy na studené nohy, které bývají prvním z příznaků špatného prokrvení.
Pelargonie růžová (Pelargonium radens): je jednou z nejznámějších rostlin, která posiluje cévní systém. „Čistí cévy od sklerotických usazenin, uplatňuje se jako prevence křečových žil. Působí příjemně sedativně, má mírný antidepresivní vliv, po čaji se brzy a hluboce usíná,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná. Pokud máte pelargonie v truhlíku, stačí rozmělnit jejich listy, šťávu z nich nanést na tamponek a přiložit na místo, kde jsou začínající křečové žíly. Účinnější jsou ale tinktury, které se používají vnitřně.
Pupečník asijský (Centella asiatica): působí na zánět žil a žilní nedostatečnost. Můžete ho pěstovat v květináči a užívat vnitřně přímo čerstvé listy, chutnají jako petrželka. Lze si ale připravit i mast pro mazání křečových žil. „Do kastrolu dejte v poměru 1 : 1 nesolené vepřové sádlo nebo vazelínu a roztrhané listy byliny. Podlijte trochou vody a vařte na mírném ohni asi půl hodiny. Vodu přidáváte proto, aby se mast nepřipálila,“ vysvětluje Jarmila Podhorná. „Potom odstavte a nechte vychladnout do druhého dne. Voda se od masti v tuhém stavu oddělí. Druhý den mast mírně zahřejte, rostliny sceďte a nechejte opět ztuhnout,“ radí zkušená bylinkářka.
Čaj na pročištění cév
Ingredience:
- levandule květ (Flos lavandulae)
- meduňka nať (Herba melissae)
Postup:
Jednu čajovou lžičku sypané bylinné směsi spařte šálkem 250 ml vroucí vody, přiklopte a nechte 10 minut louhovat. Užívejte 2x denně ráno a večer šálek teplého čaje.
Čištění cév pomocí operace
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Malmstajn