Zvyšuje zázvor tlak?
Zejména pacienti s hypertenzí si kladou otázku, zda zázvor zvyšuje nebo snižuje krevní tlak. Oficiální medicína však nemá takové údaje a antihypertenzní vlastnosti nejsou vědecky prokázané. Nicméně mnoho lidí tvrdí, že zázvor pomáhá krevní tlak snižovat. Pokud je zázvor schopen snížit krevní tlak, tak je to pravděpodobně tím, že svým složením vitamínů, minerálů, aminokyselin a esenciálních olejů přispívá ke zlepšení krevního oběhu. Cévní stěny se očistí od usazenin, jejich svalstvo relaxuje, zrychluje se metabolismus, průtok krve je normální a tlak se sníží.
Je třeba připomenout, že léčit případné hypertenze zázvorem je možné pouze v počáteční fázi. V pokročilých případech se zázvor jako léčebný prostředek nedoporučuje používat.
Snižuje zázvor tlak?
Vědecká analýza naznačila, že konzumace zázvoru může snížit systolický BP (MD: -6,36 mmHg, 95% interval spolehlivosti [-11,27, -1,46]; I2 = 89,8 %; P = 0,011) a diastolický BP (MD: -2,12 mmHg, 95% interval spolehlivosti [-3,92, -0,31]; I2 = 73,4 %; P = 0,002).
Když byly studie kategorizovány na základě průměrného věku účastníků, dávkování zázvoru a délky intervence, systolický BP a diastolický BP byly významně sníženy pouze v podskupině studií s průměrným věkem ≤50 let, délkou sledování ≤8 týdnů a dávkami zázvoru ≥3 g/d. Zjištění tedy odhalila, že konzumace zázvoru má příznivé účinky na BP. Před potvrzením konečných závěrů jsou však nutné další studie. [1]
Jak používat zázvor společně s léky na tlak
Zázvor stimuluje ředění krve a snižuje krevní tlak, přičemž tyto jeho vlastnosti snižují účinky léků na tyto potíže, proto je při léčbě antihypertenzivy zázvor kontraindikován.
Jen pro informaci, při použití zázvoru k léčebným účelům je nutné si uvědomit, že i v jeho případě může dojít k nežádoucím účinkům. Především je nutné dodržovat dávkování. Sušeného byste měli užívat pouze 1 gram denně, čerstvého pak 4 gramy. Při spotřebě více než 5 gramů už může dojít k bolestem hlavy, nevolnostem, pálení žáhy, průjmu, nebo dokonce k srdečním poruchám.
Děti do dvou let nesmí zázvor vůbec, těhotné ženy opatrně. Užívání zázvoru by měli konzultovat s lékařem také diabetici, nemocní s chorobami srdce, lidé užívající léky na ředění krve a na překyselení žaludku, protože může ovlivnit účinnost užívaných léků.
Zázvor má antibakteriální a protizánětlivé účinky. Posiluje imunitu a zahřívá organismus. Proto je vhodný i jako prevence chorob, zvláště v zimním období. Je účinný při nachlazení, infekčních nemocech, kašli, bolesti v krku a bolestech hlavy spojených s onemocněním, ale i při migrénách. Je to výborný lék na nevolnosti různého původu. Někteří ho doporučují i na těhotenské nevolnosti, ale tam bohužel funguje jen u malého procenta žen. Lze ho ale použít při pooperačních nevolnostech, při nevolnosti v souvislosti s migrénou nebo kocovinou. V těchto případech pomáhá zmírnit i bolest hlavy. Stejně jako nevolnosti pomáhá zázvor odstranit i jiné potíže s trávením, jako je nadýmání, plynatost, nechutenství, pocit plnosti nebo průjmy. Slouží jako prevence vzniku žaludečních vředů, ale pokud je už máte, tak se mu raději vyhněte. Rozehřívá metabolismus, podporuje spalování a tím napomáhá při hubnutí.
Jeho schopnost prokrvovat se používá i při poruchách erekce. Pro tuto schopnost získal v dávných dobách pověst afrodiziaka. Vnitřní a vnější použití se doporučuje při bolestech svalů a kloubů. Pomáhá při závratích a bolestech hlavy starších lidí. Působí pozitivně na krevní oběh. Snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu. Pomáhá potlačit vedlejší účinky při léčbě nádorových onemocnění a u některých druhů i významně přispívá k léčbě.
Co dělat při nadměrném snížení krevního tlaku
Náhlý pokles tlaku se většinou projeví motáním hlavy a závratí. U některých lidí může hypotenze způsobit ztrátu vědomí a omdlení. U jiných spustí bolest na hrudi jako při angině pectoris, poruchy vidění nebo nevolnost. Dokonce byly hlášeny případy, kdy hypotenze vyvolala minimrtvici, takzvanou tranzitní ischemickou ataku.
Existují tři hlavní typy hypotenze:
- ortostatická hypotenze – je způsobena náhlou změnou polohy těla, jako je přechod z polohy vleže do vzpřímené polohy;
- nervově zprostředkovaná hypotenze – je převládající u mladých dospělých a dětí, kdy daný jedinec stál po dlouhou dobu;
- těžká hypotenze – vzniká rychlou ztrátou krve nebo šokem.
Také se může jednat o postprandiální hypotenzi, která postihuje až třetinu dospělých mužů a žen, a jde o nízký tlak vyskytující se po jídle.
Někteří lidé jsou geneticky predisponováni k postprandiální hypotenzi. U jiných se objeví po mrtvici, nehodě či jiném traumatu poškozujícím nervy a senzory krevního tlaku. U většiny se však posprandiální hypotenze vyvíjí v průběhu stárnutí organismu, kdy klesá schopnost těla reagovat na náhlé změny krevního tlaku. Posprandiální hypotenze se vyskytuje u onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, diabetes, Parkinsonova choroba a další nervy poškozující onemocnění.
Pro postprandiální hypotenzi neexistuje spolehlivá léčba, ovšem několik změn v životním stylu může vést ke zlepšení.
Doporučení:
- Menší porce – velké porce spíš vyvolávají postprandiální hypotenzi než menší porce, a tak raději místo tří velkých jídel během dne vyzkoušejte šest až sedm menších pokrmů.
- Odpočinek – k poklesu tlaku po jídle dochází obvykle za 30–60 minut; posazení či lehnutí si na hodinku po jídle tedy představuje další způsob, jak se vypořádat s postprandiální hypotenzí. Pokud se musíte pohybovat, buďte opatrní.
- Omezení rychle spalovaných jednoduchých cukrů – bílý chléb a další výrobky z rafinované mouky, bílá rýže, brambory, sladké zákusky a podobně procházejí rychle z žaludku do tenkého střeva. A právě tento rychlý transport přispívá k postprandiální hypotenzi. Nahrazení uvedených rychlých cukrů celozrnnými obilovinami, luštěninami, bílkovinami a zdravými tuky tak může pomoci udržet krevní tlak po jídle.
- Voda před jídlem – vypití sklenice vody 15 minut před jídlem může ztlumit pokles krevního tlaku.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Gausanchenai